Trapani - neprozkoumané západní pobřeží Sicílie

Když jsem se jednoho dne rozhodla jet na Sicílii, a to ještě navíc západní pobřeží, moji přátelé se dělili na dva tábory, Italové - mě zrazovali, že bez auta a ještě k tomu samotná žena ´non è credibile´, Češi- zase oponovali, ´jeď na východní část, Sykarusy, Catania, to je něco, na západě nic není (přestože tam nebyli :-) O to více mě to začínalo zajímat, a tak trochu se to stalo něco jako výzva.

Navíc stačilo si zakoupit přímý let Praha – Trapani – Praha, zarezervovat si apartmán přes booking.com a sebrat zbytky odvahy. Po necelých dvou hodinách přistáváte na malinkém letišťátku Trapani-Birgi Vincenzo Florio, odkud vás pohodlně odveze autobus, buď do centra nebo přístavu. Dle Mapy.cz (jsou mnohem sofistikovanější) jsem zjistila, že můj apartmán se nachází spíše blízko přístavu.

Protože jsem přijížděla večer, s majitelem jsem byla dohodnutá, že sice už recepce nebude otevřená, ale že kód na otevření hlavních dveří mi pošle mailem a pokoj č. 5 bude můj, kde bude i klíč. No, uvidíme, opět mi vyvstaly různé scénaře v hlavě, přece jen, přijíždíš zde sama, nikoho neznáš, na ostrov mafiánů, momentálně i imigrantů, a bez auta… Celkem brzy jsem však mohla zjistit, že co Domenico (majitel apartmánů) slíbil, takže tak bylo. Ubytování, s krásným výhledem k přístavu, ve vyšším patře, bychom tedy měli. Je načase jít něco sníst. Strategická poloha, blízko hlavní třídy Corso Vittorio Emanuele dávala tušit, že s jídlem, a jsme přece v Itálii, pardon na Sicílii, to nebude složité. Na téměř každém rohu byla restaurace, kavárna, cukrárna, a když už tedy by bylo opravdu nejhůř, tak v Punto 24/7 jste mohli sehnat úplně všechno.

Vzhledem k pokročilejší hodině jsem ale nechtěla zůstávat v restauraci, avšak přece jen naše večerky zde nehledejte. Prostě nejsou a basta. Kousek od hlavní třídy jsem ale našla Bar, který spíše vypadá jako naše Lahůdky. A před ním shluk sicilských dědečků a babiček. Rázem mi bylo jasné, že si zde procvičím své základy italštiny (mimochodem na dotaz odkud jste je nejjednodušší říkat, že jste z Prahy, případně Czechoslovakia, zvláště když - jsem Čech - Češka neboli sono ceco - ceca, má zcela jiný význam, vyhnete se tak zkoumavým pohledům), a tak se ptám, zda nevědí, zda je ještě otevřeno, a oni, že ne, že je zavřeno, ale ať zaklepu. Tak se nechápavě na ně dívám, že to přece nejde, až jedna sicilská nonna zaklepe místo mě. Ke dveřím jde poměrně statný muž, už si připravuji omluvy v italštině, načež mě nenechá ani nadechnout, a prý co si přeji a zve mě s úsměvem dál. Hmm, jiný kraj, jiný mrav. Vysvětluji mu, že nepotřebuji nic složitého, a zda mi může jen prodat nějakou bagetu a kus sýra. Nakonec mi připravil bagetu se sýrem a zeleninou, a že jestli nechci i nějaké to víno. Na můj pokus, zda nemají poloviční lahve se jen shovívavě usmál a zavrtěl hlavou. Ještě mu vysvětluji, že nemám to čím otevřít, i to samozřejmě není problém, láhev mi otevře, a zase zašpuntuje a zabalí, což by mi mělo vydržet než s ní dojdu ´domů´. Jak řekl, tak se stalo.

A takhle lehce tu proplouváte se vším. Vlakem do Marsaly na výtečné dezertní víno Marsala. Není problém, vlaky tu mimochodem jezdí na MINUTU přesně. V Marsale stojí za vidění muzeum pod širým nebem, vykopávky lázní, domů, divadel… Je tu také jedna z jeskyň jistých prorokyň, kterým se říkalo Sybila. Muzeum se táhne kolem pobřeží, kam můžete pak v teplém letním slunci spočinout v restauraci, která má dvě části – zahrádku s lehátky a baldachýny, se scenérií moře a jeho valících se vln, rozbíjejících se o zdejší skalnaté pobřeží. Přes silnici, je vnitřní část restaurace, kde si můžete dát zdejší typické jídlo, kdo by ale seděl uvnitř, když se mu nabízí tak úchvatný výhled, že.

Anebo je libo výlet do hor? I to je možné splnit, a hned přímo z Trapani vede lanovka do městečka Erice, kde se rázem ocitáte jako ve filmu První rytíř, a ono to má smysl, neboť zdejší hradby, a následně i podhradí s tím spojené, bylo postavené právě v dobách normánské nadvlády v 11. století, ale přesto se zde střídaly kultury antické, řecké, arabské… Erice je také označováno za město sta kostelů a klášterů. Rozhodně zde vám bude chutnat tradiční sicilské arancini – jakýsi fastfood po italsku – obalené kouličky nebo ve tvaru hrušky, plněné rýží s masem nebo špenátem, mozzarellou, obalené v trojobalu.

Pro plážomilce je tu pak nedaleká pláž San Vito il Capo. Popravdě mě až tak neuchvátila, ale je to prý údajně jedna z nejhezčích pláží vůbec. Zato výlet lodí na ostrov Favignana byl mnohem zajímavější. Opět se to dá spojit s výletem na hrad sv. Kateřiny. Bohužel až nahoru jsem se nedostala, přece jen potřebujete více času na výstup, ale vždy není důležitý cíl, ale cesta k němu. I tak se vám naskytne dechberoucí výhled, zvláště když je to propojené se změnou počasí, jako jsem to měla já.

· Ubytování – booking.com

Passio https://www.passiotrapani.it/

· Místní doprava – www.omio.com, v italštině https://www.autoservizisalemi.it/linee-nazionali/

· Lodní doprava na Egadské ostrovy https://www.directferries.com/trapani_ferry.htm